Z historie hasičského sboru v Olbramovicích.

Píše se rok 1996 - rok stoletého výročí založení hasičského sboru Olbramovice. Kolik však obětavosti, práce, lidských tragédií, ale i radosti a štastných okamžiků se za ním skrývá. Sto let existence tohoto sboru je jistě vážným důvodem k zamyšlení nad jeho vznikem, nad jeho vývojem, nad jeho stoletou čiností. Několik generací dobrovolných a obětavých pracovníků věnovalo své úsilí, svůj volný čas, své nadšení činnosti, která plně a snad jediná naplňuje opravdovým významem heslo "Ni zisk, ni slávu".

Idea ochrany životů a majetku spoluobčanů při živelných pohromách byla tak silná, mocná a ušlechtilá, že spojovala kolektivní snažení svých zastánců k obětavému vypětí a soustavnému rozvíjení. Tyto sbory kromě svého vlastního poslání byly na venkově po celá desetiletí důležitým nositelem spolkového života a kulturní činnosti v obci.

Rok l896 - citujeme z kroniky: V přátelských rozmluvách sboru učitelského bylo stěžováno na to, že obec Olbramovice sboru hasičského nemá, ač onen vypuknuvší hojné potravy by našel na střechách, povětšině došky krytých.
I navrhl učitel Josef Jirků, aby sbor učitelský záslužné práce té, zřízení sboru, se ujal. Celý sbor učitelský ustavil se jako zatímní výbor. Josef Machoň uvolil se převzíti řízení všeho. Václav Homan nabídl se v práci jednatelskou a pokladniční a Josef Jirků v práci spojenou se cvičením sboru. Z řad občanstva přibráni do výboru Josef Škarda a Tomáš Macháček. Ihned byly opsány stanovy dle vzoru, jež vydala Ústřední hasičská jednota. Zatímní výbor stanovy a předběžný rozpočet vydání a příjmů podal slavnému obecnímu zastupitelstvu ke schválení, což obecní zastupitelstvo učinilo a usneslo se ručiti za půjčku k zakoupení důkladného stroje. 7. července l896 byly stanovy zaslány též ke schválení c.k. místodržitelství.
Zatím vyhotovena a podána žádost k zemskému výboru o podporu z fondu hasičského a žádost k prvnímu Českému ústavu ku pojištění v Praze.
 Výsledek byl ten, že sboru uvolnil se ústav dáti 50 % ročního příspěvku těch pojištěnců v politické obci, kteří se úpíší, že dalších lO let v ústavu setrvají. Úpisy podepsalo 57 občanů, 4O podpis odmítlo. Podepsané úpisy vráceny ústavu, jenž ihned poslal l7l zlatých. Od Hospodářské záložny ve Voticích vypůjčil se zatímní výbor 8OO zlatých. Peníze tedy byly a po důkladné úvaze byla zakoupena stříkačka za 78O zlatých, když se kupujícím podařilo cenu z původních 85O zlatých snížit. Od firmy Smékal a Havelka zakoupen vhodný stroj, který byl l. srpna l896 přivezen z nádraží a 3. srpna ho technik továrny u rybníka vyzkoušel a předal.
Již 4. srpna došly schválené stanovy a ihned započaly přípravy k ustavení spolku. Na den ll. října l896 byla svolána ustavující schůze, které se zúčastnilo 23 občanů. Zajímavá byla první pokladní zpráva: příjem l.O2O zlatých, vydání 8l7,89 zlatých a aktivní zůstatek 2O2,ll zlatých.

První výbor našeho hasičského sboru byl zvolen v tomto složení:

starosta Josef Machoň

velitel Josef Škarda

náměstek velitele Tomáš Macháček

pokladník a jednatel Václav Homan

cvičitel Josef Jirků

členové výboru Ladislav Pollák, Tomáš Stěhule,

František Lupač, Václav Kladiva
Činných členů se přihlásilo l7, zakládajících 6 a přispívajících 3.
Základy sboru byly tedy položeny a tím tak začala jeho vlastní činnost.

 1897

 První výroční schůze.

Při první výroční schůzi konané dne 7. března l897 se přítomní dozvěděli, že se členská základna rozrostla z 26 členů na 37 členů, z toho bylo l9 činných. I majetek sboru se slušně rozrostl.

1) jedna stříkačka 780 zlatých

2) l8 služebních obleků 73,8O zl.

3) výzbroj 159,27 zl.

4) zůstatek (knihy, věst.) 66,79 zl.

 
První ples

 Také datum 3O. leden l897 je pro náš sbor historické. Tento den se poprvé v Olbramovicích konal hasičský ples, který se od té doby pravidelně opakuje. Za zmínku také stojí výtěžek - 13 zlatých 48 krejcarů. Každý z lO votických hudebníků dostal l,5O zl., 2 litry piva a večeři. V tomto roce také čilí členové našeho sboru dosáhli postavení leziště a skladiště pro uskladnění stříkačky a materiálu. Náklad na tuto stavbu činil 2O8 zlatých. Stavbu prováděli tesaři Blahoš a Dvořák. V prvním roce činnosti došlo také k několika změnám ve vedení a to:
cvičitel - Josef Jirků, který odešel do Vrchotových Janovic, Václav Homan, se odstěhoval do Borotína a Josef Škarda pro pokročilé stáří zanechal činnosti. Novým velitelem zvolen Tomáš Macháček a za Václava Homana Antonín Šťastný.
První zásah sboru - 23. října l897 dostal náš sbor poprvé možnost zasahovat v boji proti ohni. Bylo to v Srbicích u Votic.

l898

Rok začal plesem l5. ledna a výtěžek činil l3 zlatých 34 krejcarů. V tomto roce posílil řady sboru učitel Otto Pták, který byl později zvolen jednatelem a cvičitelem. Téhož roku se vzdal funkce velitele Josef Škarda a novým velitelem zvolen Tomáš Macháček.
První požár v Olbramovicích po založení sboru vypukl v pastoušce l. července a byl likvidován pohotovými občany dříve, než zasáhl sbor. Sbor se zúčastnil hašení požárů v Jankovské Lhotě, v Ouběnicích a 26. října v Olbramovicích č. l, kde hořela kůlna s nevymláceným obilím. Zásah o páté hodině ranní byl velmi úspěšný. Členská základna se rozrostla na 4O členů.

1899

V tomto roce zasahoval sbor úspěšně při požárech v Tomicích a Křešicích. Naší obec červený kohout nenavštívil. Sbor se zúčastnil župního sjezdu ve Vojkově. V tomto roce byl ustaven sbor v Křešicích, kde se náš sbor také zúčastnil.

 1900

Začátek roku l9OO byl totožný s předešlým, pouze poznamenán krutou zimou a dvouměsíční stávkou horníků, což mělo za následek nedostatek uhlí. Tento rok byl krutý i pro sbor, neboť 9. srpna zemřel zakládající člen, náměstek a později velitel Tomáš Macháček. Tohoto roku zůstala naše obec uchráněna před požáry. Sbor neustával v započaté práci a zúčastnil se 25. výročí založení sboru ve Voticích svým veřejným cvičením. Na valné hromadě byl novým velitelem zvolen Antonín Tůma.

Ze stručných zápisů z let l9Ol - l9O4 vyplývá, že se sbor zúčastňoval veřejných cvičení, pořádal tradiční plesy a k výchově svých členů a pro poučení ostatních občanů založil knihovnu. Dále pak zasahoval při požáru v Křešicích. 4. listopadu l9O4, z neděle na pondělí, o posvícení hořel stoh na poli u mlýna Kvěchova v Semtínku. Oheň byl brzy uhašen.

1902

Správu župy Votické od roku l9O2 vede jako župní starosta Vojtěch Vrzal, stavitel ve Voticích, jako náměstek starostův Artuš Aichelburg, velkostatkář v Neustupově, župním jednatelem byl od roku l902 do roku l906 Jan Peltán, řídící učitel v Drachkově. Dohled nad sbory rozdělen je mezi okrskové dozorce - Aichelburga z Neustupova, Josefa Litoše z Olbramovic, Vojtěcha Vrzala a Antonína Vrzala z Votic.

 V roce 1903 má župa Votická č. 45 patnáct hasičských sborů - Votice, Neustupov, Jankov, Drachkov, Vrchotovy Janovice, Vlčkovice, Smilkov, Ouběnice, Vojkov, Olbramovice, Červený Újezd, Zvěstov, Martinice, Křešice a Jankovskou Lhotu - celkem 375 členů. V témže roce na přání ČZHJ, aby župy rozdělny byly podle okresů, valná hromada v Sedlci se usnesla rozdělit župu Voticko-Sedleckou na župu Votickou č. 45 a župu Sedleckou č. 121.

 Rok 1905 se vyznačoval přípravami na župní sjezd, konaný 16. července v Olbramovicích. Tento sjezd se velmi vydařil. K jeho zdaru přispělo i veřejné vystoupení celé župy Votické, která měla l8 sborů. Pro informaci uvádíme přehled o založení sborů župy Votické podle zápisů v kronice: 1875 - Votice, 1879 - Neustupov, 1882 - Jankov, 1886 - Ouběnice a Vojkov, 1896 - Olbramovice a Červený Újezd, 1898 - Zvěstov, 1899 - Martinice a Křešice, 1901 - Jankovská Lhota, 1904 - Křenovičky, 1905 - Jiřín a Arnoštovice.
Následky krutých zim a neúrodných let zanechaly stopy i na finančních otázkách našeho sboru.

1906 - 17. června postihla naší oblast velká průtrž mračen, zvláště pak oblast jankovskou, kde byly ztráty i na lidských životech. U nás nejvíce postižená byla osada Mokřany. Záchranných prací zúčastnili se i Olbramovšatí hasiči.

1907 - vyznačoval se volbami do říšské rady, sbor se zúčastnil hašení požáru na Jelenči.

1908 - sbor zasahoval při třech požárech - v Novém Dvoře, Rudolticích a Tomicích. Knihovna sboru má 103 svazky.

1909 - ustaven sbor v Tomicích - 20. 12. 1909, součást župy Votické. Náš sbor se ustavení rovněž zúčastnil.

Rok 1910 - 8. června konán sjezd naší župy Votické v Křešicích. Jinak v roce 1908 - 1911 nebylo v činnosti sboru žádných zvláštních událostí, tyto roky vyznačovaly se sporem mezi Srbskem a Rakouskem, k tomu ještě rok 1911 postižen byl velkým suchem. V tomto roce ztratil náš sbor dva zakládající členy. Dne 18. května zemřel Vladimír, hrabě z Aichelburgu, svobodný pán na Bodenhofenu a Greinfensteinu, který byl dlouhá léta členem mnoha hasičských sborů. Pohřbu jeho zúčastnilo se 23 sborů se 184 členy. Hasičský dozorce Artuš, hrabě z Aichelburgu l6. července 1911 prováděl kontrolu - shledáno vše v pořádku.

 Rok 1912 - zrušena stará kolna a nákladem 500 korun postavena kolna nová, zděná. Ve volbách byl starostou zvolen opět Josef Machoň a velitelem Tomáš Jiroušek ze Zahradnic. I v roce následujícím nebyly ve sboru žádné zvláštní události.

Začátek roku 1914 proběhl ještě ve znamení plesů, ovšem ve vzduchu visela těžká mračna v podobě 1. světové války. Sbor se 5. července zúčastnil župního sjezdu v Arnoštovicích. Po sarajevském atentátu na následníka trůnu byla 26. července nařízena všeobecná mobilizace. Nastal poplach v rodinách, ve sborech, které byly ponejvíce zbaveny svých činovníků a stály tu opuštěné, bez vedení, bez vší působnosti. Tak bylo i v našem sboru. Všichni jeho mladší členové odešli na vojnu, zakoušet všech těch běd jež každá válka s sebou přináší. Odešli do války, ne proto by hájili to, co je jim nejdražší - svou vlast, ale aby umírali za panovačné choutky císařů a jejich společníků. Od jejich odchodu přestal veškerý život ve spolku.

V letech 1915 - 1918 veškerá činnost ve sboru oslabena, později úplně zastavena. Nejsou konány schůze, cvičení ani plesy. V posledním roce války, 7. března l9l8, se konala valná hromada sboru. Jak těžce válka zasáhla do činnosti sboru vidíme ze zápisu. Ze 49 členů sboru je přítomno jen osm. Osm jich je na frontě a ostatní mají jistě jiné starosti. Sbor za tuto dobu nebyl ani jednou povolán k ohni. Nadešel konečně 28. říjen 1918 kdy byla vyhlášena samostatnost našeho státu. Tímto dnem oživl celý národ, i v našem sboru, který měl v té době 49 členů, začala nová práce.

1919 - 4. dubna se konala první poválečná valná hromada a

volí nový výbor: starosta Josef Machoň

velitel Tomáš Jiroušek

náměstek velitele Václav Dvořák

jednatel Josef Litoš

pokladník Antonín Štastný

Roky 1919 - 1922 - život ve sboru se dostává do normálních kolejí. Dne 18. ledna 1920 opět po pěti letech uspořádán hasičský ples, který se velmi vydařil. Hasičská knihovna měla v tu dobu 245 svazků. Po usnesení sboru tuto knihovnu převzala nově utvořená tělocvičná jednota "Sokol", se kterou sbor ruku v ruce kráčel a navzájem se podporoval. Dne 11. dubna 1921 vznikl požár v Zahradnicích, krátce před 12. hodinou dopolední, po odjezdu osobního vlaku od Prahy k Táboru. Požár vznikl jiskrami zanesenými východním větrem z parní lokomotivy na šindelovou střechu rolníka Čeňka Tůmy č. l. Usedlost byla zničena. Současně si vyžádal část objektu č. lO, usedlosti rolníka Františka Peterky. Náš sbor se při hašení zaměřil zejména na ochranu okolních objektů. Ohrožené objekty byly zachráněny a oheň zdárně uhašen. Sbor se v těchto letech zúčastňuje župních sjezdů a to ll. července 1920 ve Vojkově a 10. července 1921 v Jiříně.

 1922 - důkazem toho, že členové sboru si mimo své práce všímají i nových vynálezů a přizpůsobují se jim, je i ta skutečnost, že po návštěvě hospodářské výstavy v Praze byl dán jednatelem sboru Josefem Litošem návrh, opatřiti ruční stříkačku motorem. Výbor sboru tento návrh přijal a ihned zahájeno vyjednávání s firmou "Stěpánek" a ujednány veškeré podmínky motorizace stříkačky tak, aby náklad nepřesáhl 19 800 korun i s nátěrem stříkačky. Pro tento účel si sbor vypůjčil od zdejšího spořitelního spolku 22 OOO korun na 5,5 % úroku. Na den 13. srpna bylo stanoveno cvičení sboru, při kterém měla být zmotorizovaná stříkačka, která tehdy byla první na okrese, vyzkoušena. Toto cvičení se velmi vydařilo, zúčastnily se jej i okolní sbory. Čistý výtěžek 2 095 korun byl použit ke splácení dluhu.

Hlavní událostí roku 1923 byl I. sjezd veškerého hasičstva republiky v Praze. Z našeho sboru se sjezdu zúčastnilo deset členů, z toho pět cvičících. Dne 21. května se náš sbor zúčastnil sjezdu ve Voticích na oslavu dvacetiletého trvání župy. Poprvé se provedlo cvičení se sekyrkami.

Rok 1924 - nepřinesl žádné zvláštní události, pouze byl zaznamenán příliv nových členů do sboru, což bylo znamením, že přichází doba, kdy občané začali chápat a oceňovat práci hasičskou. Koncem tohoto roku měl sbor včetně čestných zakládajících a přispívajících dohromady 59 členů.

Dne 21. června 1925 se náš sbor zúčastnil 50ti letého trvání sboru hasičů ve Voticích. Dne 26. srpna postižena naše krajina průtrží mračen. Velké přívaly vody ohrožovaly mlýn "Nový". Zachraňovacích prací zúčastnili se i Olbramovští hasiči.

V roce 1925 - 1926 prováděna elektrizace v obci, ke které požární sbor se svým dílem připojil.

Dne 3. července 1927 - sbor uspořádal župní sjezd a oslavy 30ti let trvání sboru. Kromě účasti župního starosty Votjěcha Vrzala z Votic a jeho náměstka Eichelburga z Neustupova se sjezdu zúčastnilo 30 sborů z blízkého i dalekého okolí a za velké účasti občanstva. Sjezd i cvičení domácího sboru se nad očekávání velmi dobře zdařily. Slavnostní řeč v zastoupení Ústředí měl přítel Miškušovič z Tábora, Účast 272 krojovaných hasičů. Sbor zasahoval při požáru stohu u dvora v Olbramovicích. Oheň byl brzy udušen.

V roce 1928 nákladem 26 5OO korun byl postaven zdejší chudobinec a hasičské skladiště. Při té stavbě hasičský sbor přistavěl k chudobinci nové hasičské skladiště, jelikož staré skladiště již nevyhovovalo. Skladiště stavěl sbor svépomocí a mimo darovaný různý materiál a práce zdarma konané doplatil ze svých úspor 14 OOO korun. V první třetině září vznítily se od elektrického vedení stohy slámy za panským Polákovým dvorem a lehly zcela popelem. Štěstí bylo, že se nemohlo pro poruchu motorové stříkačky stříkati, neboť, dle znalců, by býval přešel elektrický proud z drátů proudem vody do stříkačky a usmrtil by obsluhující hasiče.

Dne 15. července 1928 se náš sbor zúčastnil sjezdu župy Mladovožické v Miličíně. Přítomno 346 krojovaných hasičů.

Volby v tomto roce dopadly takto:

starosta Tomáš Stěhule ze Semtínku

velitel Josef Litoš

náměstek velitele Karel Sysel z Městečka

pokladník Antonín Šťastný

jednatel Karel Macháček č. 8

dozorce náčiní Josef Kněnický

Do výboru dále zvoleno 8 členů.

Začátek roku 1929 - vyznačoval se krutou zimou, v únoru dosahovaly mrazy až 39 ^oC a velké spousty sněhu, což mělo za následek pomrznutí mnoha stromů. Téhož roku zemřel zakládající člen sboru Josef Machoň a člen sboru Josef Macháček.

Dne 27. dubna 1930 při valné hromadě se župa Votická rozdělila na pět okrsků - Votický, Jankovský, Olbramovický, Janovický a Martinický. Dne 27. července téhož roku za 3Oti letou činnost hasičskou odevzdána stříbrná medaile Artušovi Aichelburgovi, náměstku starosty župy Votické. 5. října významná slavnost pro město Votice - otevření hasičského domu, který byl vybudován péčí místního sboru na tržišti nákladem 94 OOO korun za přispění obce částkou 70 000 korun. Slavnostního otevření se členové našeho sboru v hojném počtu zúčastnili. Téhož roku zvolen velitelem sboru místo Josefa Litoše Karel Macháček starší.

V červenci 1931 zemřel dlouholetý starosta župy Votické Vojtěch Vrzal. V září 1931 se stal starostou župy Artuš Aichelburg, čestný velitel a člen sboru v Neustupově. 7. června téhož roku se náš sbor zúčastnil župního sjezdu v Křešicích na pamět 30ti letého trvání sboru. Dne 15. listopadu 1931 zahájena hasičská škola ve Voticích, jejíhož vyučování se zúčastnili i členové našeho sboru. Vedoucím školy je Antonín Vrzal, který na zahájení vysvětlil proč se škola pořádá, jaký má význam pro župu, sbor a jednotlivce. Josef Volf měl vedení knih (člen z Neustupova). V důsledku velké nezaměstnanosti se značně zhoršily poměry jak ve státě, tak i v obci. I v roce dalším se hospodářská krize ještě více prohloubila, čímž byli nejvíce postiženi zemědělci. Jelikož se sborová pokladna trochu doplnila z výtěžků z plesů a jiných akcí, byla asi nákladem l OOO korun zřízena betonová podlaha a dřevěný strop v hasičském skladišti. Současně zavedeno elektrické osvětlení.

26. června 1932 opět jedna nová motorová stříkačka v naší župě, a to v Tomicích. Účast při předání stříkačky - Arnoštovice, Drachkov. Jankov, Jiřín, Křešice, Jankovská Lhota, Martinice, Neustupov, Ouběnice, Olbramocie, Tomice, Tožice, Vojslavice, Zahořany a Jinošice.

V roce 1933 byl sbor posílen šesti novými člen, z nichž řídící učitel Jan Bělohlav později vykonával funkci jednatele. Spolu s tělovýchovnou jednotou "Sokol" bylo uspořádáno několik divadelních představení.

V roce 1934 se deset členů sboru zúčastnilo župního sjezdu v Budeníně. Ve sboru zřízena samaritánská stráž.

Župního sjezdu v roce 1935 v Tomicích se zúčastnili členové sboru a provedli zde cvičení s hákovými žebříky. Ze šesti sborů umístili se na l. místě. Účast 373 bratří, 3 sestry a 31 žáků. Dále provedeno ve sboru 6 přednášek. Založen žákovský odbor z 16 chlapců. Sbor zasahoval při požáru způsobeném bleskem v Podolí.

Rok 1936 - sbor měl 33 členů (24 činných, 9 přispívajících).

Téhož roku zemřel župní starosta Aichelburg z Neustupova ve věku 64 let. Odešel hasič, šlechtic rodem, demokrat duchem. Dne 8. března 1936 pokračování vyučování v župní hasičské škole ve Voticích. Při bouřce 27. června 1936 zapálil blesk stodolu Václava Nerada v Semtíně č. l, která až na nepatrnou část shořela. Hašení se zúčastnil Olbramovský hasičský sbor, kterému na pomoc brzy přijel sbor Tomický. Poslední požár v osadě Semtín byl dle paměti před 80ti léty, kdy z neznámé příčiny vyhořela stodola p. Lupače č. 5. Dne 27. června se konal hasičský manifestační sjezd v Benešově, kterého se členové sboru zúčastnili.
24. května uspořádáno okrskové cvičení na oslavu 4O.výročí založení sboru. Za vedení Karla Macháčka mladšího zde úspěšně vystoupil svým veřejným cvičením žákovský odbor. Konány při tom různé nácviky na návsi a provedeno na prostranství před školou,dále i ukázka cvičení CPO.
K oslavě té upravena část návse pod chudobincem kolem rybníka, což si vyžádalo hodně práce i materiálu. Při pracech mimo hasičský sbor pomáhala ochotně většina našeho občanstva. K oslavě rozesláno 235 pozvánek. Okrskové cvičení se velmi vydařilo, celkem se zúčastnilo ll sborů se 105 muži, 14 ženami a 36 žáky. Okrskový náčelník Václav Vojta vyzdvihl zvlášť práci 5ti jubilantů sboru a odevzdal jim velké fotografie. Byli to: Václav Homan, Tomáš Stěhule, Antonín Šťastný, Tomáš Jiroušek a Josef Volek. Oznámení o konání okrskového cvičení bylo uveřejněno i v novinách. Sbor měl 33 členů (24 činných a 9 přispívajících). Zasahoval při požáru stodoly v Semtíně a při požáru pastoušky v Mladoušově.

 Rok 1937 nepřinesl žádných zvláštních změn ve sboru.

 Rok 1938 - byla zakoupena motorová stříkačka od firmy "Ebert". Zemřeli tři dlouholetí členové a funkcionáři sboru: Václav Homan, Antonín Šťastný a Tomáš Jiroušek. 23. 9. byla vyhlášena mobilizace. Během roku 1938 dochází ke zrušení žup a vznikají okresní hasičské jednoty (OHJ). Nejvyšší hasičskou složkou byl "Svaz českého hasičstva". V každém hejtmanství musela být pouze jedna Okresní hasičská jednota.

1939 - 1945

Po mnichovské zradě v roce 1938 došlo k zabrání pohraničních území Čech a Moravy tzv. Sudet, ze kterých byli vystěhováni všichni ti, kteří byli české národnosti a nechtěli se podrobit nátlaku sudetských němců. Dne 15. března 1939 obsadili Němci zbylé části Čech a Moravy a naše republika byla prohlášena protektorátem. Vznik Protektorátu Čechy a Morava organizačně postihl i hasičské sbory. Všechny ostatní spolky, Sokol, legionáři a pod., byly zrušeny. Dne 7. září 1939 nařizuje ČZHJ vyškrtnout všechny neárijské členy (židy). Z organizačních změn bylo podstatné vládní nařízení ze dne 18. 12. 1941, vydané pod č. 30, o věcech požární ochrany. Veškerý sborový majetek předán obcím a městům. Podle tohoto nařízení se měly obce a města starat o zřízení, udržování nářadí a výstroje hasičského sboru. Odborný technický dozor převzalo ministerstvo vnitra, kde byla zřízena funkce požárního ředitele. Dále byly určeny zásady technického vedení při společných zásazích, zásady o poskytování vzájemné pomoci a povinnosti obyvatelstva při požárech.

Pozornost Němců, kterou věnovali požární ochraně a její organizaci, nebyla náhodná. Měli k tomu vážné důvody. Chtěli mít co nejlépe chráněny všechny důležité válečné i hospodářské objekty. Dále pak co nejhlouběji vniknout do hasičské organizace, která, jako téměř jediná z období první republiky, zůstala zachována a mohla se tak stát střediskem odporu proti nacismu. Byla zakázána veškerá vzdělavatelská činnost ve sborech a na hasičských svazech, bylo povoleno mluvit jen o technických otázkách. Ani tato opatření však neutlumila vzrůstající odpor. V roce 1942 podle výnosu ministerstva vnitra je upuštěno od voleb ve sborech (stávající funkcionáři musí pracovat dále).
Hasičský sbor Olbramovice, jako jediný ze všech spolků, které byly před válkou, vyvíjel činnost po celou dobu okupace a také se čestně zařadil mezi bojovníky za svobodu a nezávislost naší vlasti. V roce 1939 byl starostou sboru Tomáš Stěhule, rolník ze Semtínku, velitelem Karel Macháček z Olbramovic č. 8 (bývalý kronikář). Tomáš Stěhule v roce 1941 zemřel a na jeho místo byl zvolen Václav Vojta, řídící učitel.

Když v roce 1941 přišli do obce němečtí vojáci, vystěhovali hasičskou zbrojnici a dali si tam munici, zbraně a používali ji jako zbrojařskou dílnu. Před štítem zbrojnice u studny popravovali své nespolehlivé vojáky. Hasičské stroje a nářadí byly umístěny pod kůlnou u Šťastných, kde byli též ubytováni němečtí vojáci. Stroje a nářadí byli těmito vojáky rozkrádány. Proto na základě zákroku Karla Macháčka byly umístěny v lihovaru v Olbramovicích, kde byly uzamčeny. Druhý den po přestěhování strojů a nářadí byl při nočním cvičení dopadem světlice na doškovou střechu zapálen statek p. Veroniky Pištěkové z Olbramovic č. 19. Po tomto požáru kdy hasičský sbor zasáhl, bylo na veliteli německé posádky vymoženo, že vojáci uvolnili zbrojnici a hasiči tam stroje a nářadí opět nastěhovali. Během války, v roce 1943, zasáhl sbor při požáru mláceného obilí u p. Růženy Dvořákové v Olbramovicích č. 18, požár vznikl v následku zkratu vadného elektrického kabelu, od kterého chytla sláma a stodola. Zásah byl proveden velmi dobře, neboť bylo uchráněno obytné stavení a chlévy. Koncem války vznikl požár skladu u Václava Dvořáka, obchodníka s uhlím a zemědělskými plodinami, v Olbramovicích č. 52 (na nádraží). Při náletu spojeneckých letadel na připravený vojenský transport pro frontu byl mu zapálen sklad.
Tak jako v roce 1939 i v roce 1940 začínal rok valnou hromadou v prostorách obecního úřadu, kde pro malou účast členů sboru byla schůze odložena o l hodinu a potom uskutečněna. Na této podali činovníci své zprávy přesto, že spolková činnost byla značně omezena. Vystěhování nebyli ušetřeni ani žáci základní školy v Olbramovicích, kdy po vystěhování a obsazení školy vojáky SS se žáci učili v hostinci u Bartáků v Semtíně. Vystěhováni byli i občané, a někteří členové sboru naší obce, osady Zahradnice, kteří se do svých domovů vrátili až po válce.
V celém protektorátu zapojily se hasičské sbory do podzemního hnutí proti německé okupaci. Mezi nimi byl i náš sbor, jehož někteří členové začali ilegálně pracovat. Za tuto činnost byli zatčeni a uvězněni gestapem tito členové:

- Václav Vojta, řídící učitel z Olbramovic. Byl zatčen 15. prosince 1944, vězněn v Benešově, pak odsouzen do Terezína, zde odsouzen k smrti. K jeho popravě však nedošlo, vrátil se v zuboženém stavu po Květnové revoluci v roce 1945.

- Karel Macháček, rolník a železniční dělník z Olbramovic č. 52. Byl zatčen 16. ledna 1945, vězněn a vyslýchán v Benešově, 2. února převezen do Terezína, kde prodělal oboustranný zápal plic, při kterém musel pracovat. V horečkách převezen z Terezína do koncentračního tábora ve Flossenburgu. Před koncem války prodělal tzv. pochod smrti z Flossenburgu do Dachau, při kterém zahynulo tisíce vězňů. Dne 24. dubna 1945 byli zajati americkou armádou a až do 8. května 1945 byli ve vesnici, kde žili na vlastní pěst. 8. května přijela pro ně česká armáda z Rokycan a ll. května se vrátil domů.

Nelze zde vylíčit, co oba tito naši členové za ten čas prožili. Ještě mnoho jiných našich občanů poznalo na sobě velké strasti války, když byli nasazeni na práci do Říše. Na konci války, kdy se již fronta blížila k nám, byli mladí lidé nasazováni na kopání zákopů do Rakouska, na Moravu apod.

Na sklonku války, dne 3. 5. 1945, bylo v transportu smrti německými fašisty zastřeleno 82 synů a dcer Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Francie. Jejich tělesné pozůstatky jsou uloženy na místním hřbitově v Olbramovicích.

1946 - po období II. světové války začala naplno schůzová činnost sboru a pokračování ve vzdělávání svých členů, včetně přípravy na 50ti leté výročí založení sboru. Při parcelaci zdejšího dvora byl získán prostor pro nové hřiště, jehož úpravy si vyžádaly mnoho práce aby se mohl uskutečnit hasičský sjezd pořádaný k 50ti letému výročí založení našeho sboru. Tento se i přes špatné počasí vydařil za přítomnosti mnoha občanů, okolních sborů a rodáků naší obce. Z hasičského sjezdu, uspořádaného na nově vybudovaném sportovním hřišti, byl čistý výtěžek přes 23 OOO korun. Po našem sjezdu jsme se na požádání zúčastnili sjezdu v Sedlčanech, kde cvičili muži i ženy. Muži byli první a vyhráli pohár. Do sboru se tento rok přihlásilo mnoho členů, kteří doplnili vzniklé mezery. Pro zlepšení zásahové činnosti a zrychlení dojezdu k požárům byl od obce pražské zakoupen hasičský vůz za 5 000 korun, který sloužil ke spokojenosti po mnoho let.

Výsledky voleb:

starosta Václav Vojta, řídící učitel

náměstek starosty Josef Litoš

velitel Karel Macháček ml.

náměstek velitele Karel Macháček st.

Jindřich Budil

jednatel Jiří Macháček

pokladník František Páv

1947 - rok začal dvouletým plánem, kdy i naši členové nestáli stranou a pomáhali kde bylo třeba, zejména při úpravě návsi i před školou, kde odpracovali 105 hodin, zajišťování potřebného materiálu na sušák hadic a jeho postavení, který byl pro sbor velmi nutný. Tento rok posílilo sbor několik mladých členů a dorostenců. Sbor se zúčastnil odhalení památníku v Babicích. Dne 3O. července ve 3 hodiny odpoledne, při mlácení obilí, vypukl velký požár ve stodole velkostatku v Neustupově. Požár hasili Votice, Mysletice, Olbramovice, Miličín, Oldřichoves, Jankov, Broumovice, Ratměřice, Vrchotice a Odlochovice. V sobotu 2. srpna se náš sbor zúčastnil hašení požáru Hospodářského družstva v Heřmaničkách. Byl to požár volného dříví a tím ohroženy obě pily. Netrvá to ani 14 dnů, 15. srpna, v 6 hodin ráno propukl oheň ve Smilkově, kde chytily stáje a garáže u zámku, jehož hašení jsme se rovněž zúčastnili. Rok 1947 byl velmi příhodný na vznik požárů, neboť byl velmi suchý a nepršelo celé léto. V letním období zajišťovali členové sboru žňové a pohotovostní hlídky při ochraně tak slabé úrody. Nemálo požárů sbor likvidoval kolem železniční trati, ale i v lesním porostu. Nechyběli ani při oslavách 65 roků založení sboru v Benešově. V době od 30. 11. 1947 do 11. 1948 pořádán pro hasičské sbory okresní jednoty ve Voticích samaritánský kurs pod vedením MUDr Hrocha a MUDr Khona. 7 členů sboru absolvovalo samaritáský kurs, kdy na závěr jim bylo předáno vysvědčení o absolvování s úspěchem.

1948 - tohoto roku byl úspěšně splněn dvouletý plán za vydatné pomoci i čsl. svazu hasičstva. Přesto, že naši členové měli velkou touhu na získání praporu "Zástava" bylo jeho pořízení z důvodů daně z přepychu odloženo na příští léta. Pro členy sboru byly zakoupeny tak potřebné vycházkové obleky a košile. V květnu a srpnu se sbor zúčastnil několika hasičských oslav a veřejného cvičení, které se vydařilo, např. Vrchotovy Janovice, Arnoštovice, Sedlec. V tomto roce byla dokončena výstavba sušáku na hadice. K oslavám v měsíci říjnu bylo uspořádáno aplikační cvičení, při kterém náš sbor vyzkoušel stříkačku zakoupenou od firmy Ebrt.

1949 - dne 27. 5. bylo provedeno poplachové cvičení ve Vrchotových Janovicích, kde se zúčastnilo celkem 5 požárních sborů, s námětem na zámek, kde se náš sbor umístil jako jeden z nejlepších. Poplachové cvičení prováděl a řídil Macháček Karel, velitel OHJ Votice.
Dále se sbor zúčastnil sjezdu v Neustupově, při kterém cvičilo 15 členů sboru skupinové cvičení. Dne 23. 10. se konalo slavnostní shromáždění ke "Dni hasičstva". 18 členů a členek se stalo v tomto roce dobrovolnými dárci krve. V době žní se prováděli kolem tratě žňové hlídky na ochranu obilí. Požární sbor byl vyhodnocen jako nejlepší na okrese. Dále se sbor zúčastnil hasičské slavnosti ve Vrchotových Janovicích. Při požáru v Heřmaničkách se zúčastnili 4 členové a l členka. Další požár vznikl v Novém Dvoře, kde hořel lihovar. Hašení se zúčastilo 5 sborů.

1949 - V roce zahájena první pětiletka. Ve sboru proběhla výroční schůze a volby funkcionářů na další 3 roky. Tohoto roku zřízen ONV ve Voticích a založena Okresní hasičská jednota, jejímž starostou se stal Antonín Vrzal z Votic. V tomto roce při volbách do národních výborů, byl velitel sboru Karel Macháček zvolen předsedou MNV Olbramovice a starosta sboru Václav Vojta, matrikář MNV.

1950 - valná hromada konaná dne 5. února 1950. Do SČSP se přihlásilo 24 členů a 19 členů opět darovalo krev. Do soutěže o dokonalého hasiče bylo přihlášeno 14 členů. Jindřich Budil prováděl zimní školení, které se konalo po 10 večerů. Jako hosté byli přítomni po 3 večery i členové požárního sboru Tomice. Další cvičení se konalo na místním hřišti.
Jelikož sbor Mladá Vožice se vzdal okresního sjezdu hasičstva, přihlásil se náš sbor o jeho uskutečnění v Olbramovicích. Konání sjezdu bylo oznámeno prostřednictvím tisku a pozvánkou všem rodákům a přátelům Olbramovic, Spolku přátel a rodáků Votic a okolí. Tato pořádaná akce byla velkým vypětím pro všechny členy sboru. Sjezd se konal 9. 7. 1950.
Na závěr okresního sjezdu v Olbramovicích byl dán hold vlajce. Scéna byla přednesena Jankovským sborem, a to za účasti 48 členů, z toho 16 mužů, 16 žen a 16 dětí.
Na okrskovém cvičení ve Střezmíři provedl náš sbor samostatné vystoupení skupin.
Při konání okresního sjezdu v Benešově se zúčastnili tito členové: Litoš Josef, Macháček Karel č. 12, Macháček Tomáš a Kraus Josef. Dále se sbor zúčastnil okrskového cvičení ve Vojslavicích 25 členy a cvičícími děvčaty. Sbor organizoval dne 22. 10. oslavy Dne čs. hasičstva ve stejnokrojích. Na tuto oslavu byly pozvány a také se zúčastnily všechny složky NF. Sbor se zúčastnil hašení dvou požárů, a to dne 23. 3. hašení požáru stodoly v Durdicích a 7. 9. požáru stodoly st. statků u Neradů v Tomicích, za účasti 13 členů.

1951 - v tomto roce obec obdržela z akce "UNRRA" 80 000 Kč na opravu hasičského auta, 50 000 Kč rybník a 43 000 Kč na vybudování telefonizace.
Při konání motocyklových závodů dne 4. 11. na okruhu Olbramovice, Veselka a rozcestí u Sloupu prováděl náš sbor samaritánskou službu. Karrel Macháček zvolen velitelem požárního sboru. Starosta OHJ vyslovuje poděkování sboru za dosud vykonanou práci a uvádí, že sbor je nejpořádnějším sborem na okrese Votickém. Na výzvu Karla Macháčka ml. se ženy aktivně zapojily do hasičského sboru a úspěšně a s nadšením cvičily.
V tomto roce byly provedeny volby, kde byl předsedou zvolen Vojta Václav, místopředsedou a velitelem zvolen Macháček Karel ml. Sbor se na pozvání zúčastnil sjezdu v Měšicích u Tábora, který se konal k 70. výročí založení hasičského sboru. V roce 1951 provedena reorganizace hasičských sborů na požární sbory a jednoty. V organizovaném náboru bylo získáno do požárního sboru nových 14 žen. Byl také uspořádán kurz ČSČK za účasti sboru Tomice. Jelikož sbor neměl dosud žádné poplachové zařízení, byla zakoupena nástřešní poplachová siréna. Sbor měl sestavena 2 družstva mužů a 2 družstva žen. V květnu objednán prapor v ceně 23 500 Kčs a byl slavnostně vysvěcen 1. července za účasti mnoha okolních sborů a požárního sboru Roudná u Tábora.

1952 - dne 13. května projíždí naší obcí Závod míru - Praha, Berlín, Varšava, při němž sbor zajišťuje pořádkovou službu, ČČK. Rovněž 21. 6. i v nočních hodinách a při motocyklových závodech.
V tomto roce založena Osvětová beseda, ve které byli zástupci našeho sboru Josef Novák a Josef Hradecký. Ženy se starají o úpravu a udržování hrobů politických vězňů na místním hřbitově. Ve sběru odpadových surovin se sbor umístnil na prvním místě v okrese, za což obdržel diplom a získal peněžitou odměnu 10 000 Kčs. Při okresní konferenci ve Voticích byla vyslovena pochvala pro členky sboru, které se jako první v celém votickém okrese postavily vedle mužů do řad hasičstva. Do čela okresního orgánu ČSH byl zvolen náš člen Karel Sedláček. Byla hodnocena také práce sboru jako nejlepší v okrese.
Při provedeném náboru sboru se přihlásilo 28 nových členů. Sbor zasahuje u požáru v hotelu "Filípek" ve Voticích, účastnily se Olbramovice a Jankov, vyjma místních. V době žní zajišťuje sbor požární hlídky, a to jak ve zbrojnici, tak i kolem železniční trati.

1953 - Sbor má 51 mužů, 341 žen a 14 žáků. V tomto roce byly provedeny dva zásahy, a to u požáru ovsa za Veselkou, příčinou byla jiskra z parní lokomotivy, a samovznícení uhlí v Uhelných skladech Olbramovice-Veselka. Členové se zůčastnili pohřbu Anny Litošové, z Olbramovic. Děti prováděly v době žní hlídky kolem železniční trati, aby zamezily požárům obilí od jisker z lokomotivy. Jinak práce ve sboru se omezila na nejnutnější věci, práce cvičitelů byla oceněna jako nejslabší článek požárního sboru.

1954 - rok zahájen požárnickým věnečkem. 9. dubna zemřel dlouholetý a obětavý člen sboru Litoš Josef, který byl do roku 1953 matrikářem sboru. Dále byly prováděny preventivní prohlídky. Nepochopením některých členů sboru se sbor nezúčastnil okrskové soutěže požárních družstev ani jedním družstvem, přestože se do soutěže přihlásil. Při hodnocení na výroční schůzi bylo konstatováno, že činnost byla velmi slabá. Členové s touto skutečností nebyli spokojeni, a proto byly provedeny zásadní změny ve složení výboru. Novým předsedou je zvolen Vrzal Vojtěch.

Tohoto roku byla konána okresní konference ve Voticích a krajská konference v Praze, na kterých měl sbor zastoupení. Funkci předsedy OV ČSPO Votice vykonává člen našeho sboru Sedláček Karel.

V roce 1954 pořádáno prvé kolo soutěže o nejlepší požární družstvo v Načeradci, kterého se zúčastnilo i družstvo z Olbramovic. Celkem se zúčastnilo 436 hasičů ve stejnokrojích.

1955 - činnost sboru pod vedením nového výboru dosáhla významných úspěchů. Do soutěže o nejlepší požární družstvo bylo přihlášeno 1 družstvo mužů a 1 družstvo žen. Obě družstva získala jak v okrskové, tak i v okresní soutěži l. místa. V krajské soutěži v Hořovicích byli muži 20. a ženy 6. Devět členů sboru za účasti poslanců MNV provádělo protipožární prohlídky. Pro značné opotřebování staré požární stříkačky byla požárnímu sboru přidělena nová stříkačka DS l6.

1956 - v březnu se konala okresní konference, kdy do čela tohoto orgánu byl opět zvolen Sedláček Karel. Členem OV a okresním velitelem byl zvolen Macháček Karel a referentkou žen Macháčková Miluše. Uvedení členové byli členové našeho sboru. V meziokresní soutěži, vyhlášené o nejlepší sbor, získal náš sbor. l. místo a tím opět vlajku nejlepšího požárního družstva v okrese. Za vzorné plnění povinností byl náš sbor vybrán jako jeden z nejlepších v kraji a pozván na I. celostátní sjezd ČSPO. Preventivní prohlídky byly řádně konány, a tak v obci nedošlo k požáru. Jediným nedostatkem byla slabá účast na schůzích. 19 členů složilo úspěšně zkoušky vzorného požárníka III. stupně.

 
1957 - rok začal požárnickým plesem. V dubnu, na základě dekretu o národních výborech, byl požární sbor začleněn do místní jednoty ČSPO Olbramovice. Převážná část členů MJ se zúčastnila voleb do zastupitelských orgánů všech stupňů národních výborů. Sbor zasahuje 4x při lesních požárech a při požáru v Novém Dvoře.

V okresním kole soutěže požárních družstev získaly ženy, žáci a žákyně 1. místo a muži 4. místo. Preventivní prohlídky provádělo 15 členů MJ a 15 poslanců MNV. Dále se členové zúčastnili při stavbě nové silnice do osady Městečko.

Dne 12. září 1957 účast při požáru stodoly v Tomicích, kde za velkého větru došlo k požáru od parní mlátičky. Dne 7. dubna účast sboru na slavnostní schůzi v Jankově k 75. výročí založení sboru. Účast za OV ČSPO Votice Mentlík, Nerad, Sedláček a Macháček Karel. Za KV ČSPO Praha František Rámus. Sbor vybaven vozem AV.

1958 - Sbor provedl několik praktických cvičení, zúčastnil se námětového cvičení při dodávce vody z Ouběnic na Krsov a zasahoval při požárech v Jiříně, Odlochovicích a Drachkově. V době žní byly konány žňové hlídky a kolem železniční trati byla zapojena mládež, která se v okresním kole umístila na 2. místě.

V soutěži požárních družstev se v okrsku umístili muži i ženy a děti na 1. místě, v okresní soutěži muži, ženy a žáci na 2. místě a žákyně na 1. místě. Z důvodů naléhavých potřeb rozšíření prostorů byla zahájena adaptace požární zbrojnice. Novým předsedou je zvolen Josef Kraus. Úspěšná práce sboru pokračuje. Díky řádnému provádění preventivních prohlídek nevyskytl se v obci po několik let žádný požár, vyjma požárů od parních lokomotiv kolem železniční trati.

1959 - Činnost sboru nebyla tak úspěšná jako v letech minulých, protože někteří členové neplnili svoje povinnosti. Soutěže požárních družstev se zúčastnilo družstvo mužů, žen a dvě družstva mládeže. Družstvo žákyň postoupilo do 3. kola - krajské soutěže v Lysé nad Labem, kde obsadilo čestné 5. místo. Sbor vyjížděl ke 4 požárům, a to Semtín, požár od plynové bomby propan-butan u p. Bartáka, do Ouběnic, požár vznikl od blesku u p. Vyhnala a 2x zásah při požáru lesa. Sbor měl 90 členů,m z toho 57 mužů a 33 žen. Do čela nového výboru byl opět zvolen Vrzal Vojtěch. Při adaptaci zbrojnice odpracováno 725 hodin a v místním JZD přes 1 000 hodin brigád.

1960 - v tomto roce byla prováděna běžná práce sboru, poplachové cvičení a účast na soutěži požárních družstev, kde byla obsazena přední místa. Pro řádné zajištění preventivních prohlídek bylo ustaveno 15 dvojic, vždy požárník a poslanec MNV. Mládež prováděla hlídkovou činnost kolem železniční trati. Sbor vlastnil auto PRAGA RN a bojové vozidlo AV, které bylo předáno MJ ČSPO Budenín. Požární technika byla doplněna o starší auto TATRA 805 a předáno do socialistické péče. Sbor zasahoval u požáru stodoly JZD v Heřmaničkách. Z 9. na 10. ledna 1960 vyhořela sušárna brambor ve Voticích, kde náš sbor zasahoval. Z výtěžku požárnického plesu byla zakoupena látka a předána k ušití 16 stejnokrojů pro ženy. Od l. července vstupuje v platnost nová územní organizace. Patříme ke Středočeskému kraji a okresu Benešov. V tomto roce došlo ke zrušení okresů Votice a Vlašim, které byly sloučeny s okresem Benešov. Na okresní a krajské konferenci měl sbor zastoupení a II. sjezdu ČSPO se zúčastnil jako delegát Sedláček Karel. Členové MJ se manifestačně zúčastnili voleb do zastupitelskýdch orgánů všech stupňů. Od ll. července vstupuje platnost nové územní organizace.

 1961 - MJ ČSPO má 55 mužů a 33 žen. V okresním kole soutěže požárních družstev se muži umístili na 4. místě a žákyně na 1. místě.
Ženy se soutěže nezúčastnily. Z řad žen a nevojáků bylo ustaveno družstvo CO. Členové sboru se zúčastnili na mírové slavnosti v Lidicích. Během žní prováděli mladí požárníci hlídky kolem železniční trati, kde zlikvidovali 130 vzniklých požárů od jisker z lokomotivy. Během roku odpracovali členové v zemědělství l 84O brigádnických hodin. Předsedou MJ ČSPO byl zvolen Piskač Zdeněk.

1962 - hlavním úkolem začátkem roku bylo provést preventivní prohlídky v obytných budovách, provozovnách a zemědělských objektech a výcvik členů s přípravou na soutěž požárních družstev. Družstvo mužů se na okresní soutěži umístilo na 9. místě a ženy na 2. místě. Dne 14. února postihla sbor velká ztráta, zemřel člen KV ČSPO a organizační referent MJ Sedláček Karel. Do této funkce byl zvolen Mařík Jiří. Sbor posílilo 7 nových členů, z toho 5 žen. Za pomoci vedení JZD Dukla Olbramovice a vedoucího mládeže Zákory Jiřího bylo provedeno zabezpečení sklizně úrody před požáry. Požárníci kontrolovali výmlatová střediska. Během roku nebyl proveden výjezd k požáru.

 1963 - činnost v tomto roce nebyla úspěšná. I když výbor pracoval bez velkých změn práce se nedařila. Umístění v soutěži požárních družstev bylo horší než minulá léta. Ustaveny žňové hlídky mládeže a při celookresním hodnocení získaly 1. místo. Za odměnu obdržely stan. Jednotka požárního sboru převzala zbrojnici a techniku do socialistické péče.

1964 - Ke 100. výročí založení prvního požárního sboru ve Velvarech byla provedena i v naší organizaci slavnostní schůze, kde za dlouholetou činnost v požární ochraně bylo předáno poděkování OV ČSPO, a to těmto členům - Vojta Václav, Macháček Karel, Litoš František a Brchel Ferdinand. Za 20 let a více obdrželi poděkování MJ tito členové: Houdek Jan, Budil Jindřich, Bartůšek Václav, Nováková Božena, Šerák Josef, Zoul František, Jelenecký Josef, Bartůněk František, Písařík Jan a Bartůšek Josef. Do sboru získáno šest nových členů. Pro zabezpečení požární ochrany kolem železniční trati a v osadě Zahradnice, která je nejvíce ohrožena požárem, byla zakoupena stříkačka TZC 25 na traktorový pohon. K zajištění požární vody v osadě Kochnov bylo započato s výstavbou vodní nádrže, na kterou přispěla finanční částkou 25 OOO,- Kčs Česká státní pojišťovna Benešov. U Tatry 805 byla provedena střední oprava v ČSAO Brandýs nad Labem. Z důvodů nedostatku prostorů bylo auto Praga RN předáno do požárního sboru Vrchotovy Janovice. Požární stříkačka Ebrt byla dána do opravy do Tábora. Na okrskové soutěži v Křešicích obsadili muži 2. místo, ženy se soutěže nezúčastnily. Požární sbor zasahoval u 3 požárů, a to požár obilí u Tomic, obytné budovy ve Vrchotových Janovicích a stodoly JZD ve Smilkově. Pro rychlé svolání požárních jednotek byly vypracovány požární řády ohlašoven požárů, požární řád a poplachový plán obce. Při výroční schůzi byl předsedou zvolen Piskač Zdeněk, velitelem Macháček Josef a preventářem Mařík Jiří. Žňové hlídky dětí (celkem 20) byly i letos velice úspěšné. Všechny ohně způsobené jiskrou z lokomotivy byly hlídkami dětí v zárodku uhašeny a nebylo proto zásahu. Na pomoci zemědělství, úpravě požární zbrojnice a v akci "Z" bylo odpracováno 1 OOO brigádnických hodin.

 1965 - rok zahájen tradičně plesem požárníků. Dne 26. února byla uskutečněna schůze mladých požárníků, na které byla předána 2. cena - volejbalová souprava za umístění v celookresní soutěži. Na ZDŠ Olbramovice byla provedena přednáška pro děti vedoucím mládeže Zákorou Jiřím. Okrsková soutěž požárních družstev uspořádána v Olbramovicích, kde se muži i ženy umístili na 1. místě. Na okresní soutěži v Ouběnicích se muži umístili na 4. místě a ženy na 2. místě. V rámci okrsku bylo provedeno námětové cvičení, při kterém bylo prováděno předání vody na dálku. Toto bylo kladně hodnoceno v okresním tisku "Jiskra". Požární sbor zasahoval při požáru lesíka za dráhou, na objektu JZD v Babicích a Kobylí a při povodni na Novém mlýně. Na likvidaci následků povodně na Slovensku se za náš sbor zúčastnil Mařík Jiří. Během roku došlo písemně vyřazení stříkačky Ebrt, a to z důvodu nedostatku náhradních dílů. Od ONV OIPO Benešov byla přidělena stříkačka PPS 8. MJ ČSPO měla 94 členů, z toho 63 mužů a 31 žen. Při výroční schůzi došlo ke změně funkcí předsedy za Piskače Zdeňka Litoš Stanislav a velitele za Macháčka Josefa Macháček Karel.

1966 - v zimních měsících prováděno školení členů MJ a pracujících v zemědělství. Preventivní prohlídky provedeny 2x za rok. Na ZDŠ Olbramovice provedena přednáška s filmem. Mladí požárníci zapojení do požárních hlídek, získaly v okresní soutěži 1. místo. Největší zásluhu na těchto akcích měl vedoucí družstva mládeže Zákora Jiří. Okrskové soutěže v Křešicích se zúčastnilo pouze družstvo mužů s umístěním na 3. místě. Námětové cvičení se zúčastnilo kombinované družstvo mužů a žen. Sbor úspěšně zasahoval při požáru stodoly JZD Olbramovice ve Dvoře. Požár vznikl od výfukové řezačky, likvidace se dále zúčastnily jednotky požárních sborů Votice a Tomice a přijely ještě další sbory. Dále u požáru stohu v Mladoušově a požáru ve Vrchotových Janovicích. Kolem Olbramovic byla zřízena elektrická linka o napětí 400 kW. Sbor měl 92 členů, z toho 63 mužů a 29 žen. Ve složení výboru nedošlo k zásadním změnám. Na okresní konferenci v Benešově se stává opět členem OV ČSPO Mařík Jiří a dalším členem OV se stal Litoš Stanislav.

1967 - V tomto roce prováděny preventivní prohlídky a účast mužů i žen v okrskové soutěži na Tožici. Velmi dobře si vedla družstva mladých požárníků, kdy na okresní soutěži v zámeckém parku v Jemništi obsadili žáci i žákyně l. místo. Dále družstva mladých požárníků zajišťovala hlídkovou činnost kolem železniční trati. Za odměnu bylo z prostředků MJ ČSPO zakoupeno 18 teplákových souprav. Rok 1967 byl po úspěších v minulých letech ještě úspěšnější. Nejen, že děti vyhrály co se vyhrát dalo a staly se tak absolutními vítězi. Ve žňových hlídkách získaly opět 1. místo s výhrou kopacího míče. Kromě toho byl člen této hlídky Ladislav Mařík vyslán na novoroční setkání s presidentem republiky do Prahy. Při výcviku pomáhal i velitel Mařík Jiří. Po skončení každého roku jsou pořádány schůzky, na nichž se provádí zhodnocení činnosti a předávají se fotografie ze soutěží. Při hodnocení roku 1967 se dostavil i předseda OV ČSPO obdrželi Zákora Jiří a Macháček Josef. Sbor měl 59 mužů a 29 žen. Předsedou opět zvolen Litoš Stanislav, velitelem Mařík Jiří a preventářem Macháček Josef. V tomto roce zrušena zmotorizovaná stříkačka a zbourána stará kolna.

1968 - nový rok zahájen tradičně požárnickým plesem. Pod vedením předsedy Litoše Stanislava a některých obětavých členů byl pro obnovení starých tradic dne 24. února uspořádán maškarní průvod obcí. Škoda, že se započatá tradice neudržela. Během roku proveden nábor nových členů a získáno 8 mužů a 3 ženy. Sbor měl 98 členů, z toho 67 mužů a 31 žen. Družstsva mužů a žen získala na okrskové soutěži v Ouběnicích 1l. místo a na okresní soutěži v Divišově muži 2. místo, ženy se nezúčastnily. Na okresní soutěži mladých požárníků získali žáci a žákyně 1. místo. Mimo toho prováděli hlídkovou činnost kolem trati. Za odměnu byl uspořádán zájezd do loutkového divadla do Prahy. Z důvodu zapojení telefonu a zřízení ohlašovny požáru u Litoše Františka byly zrušeny pohotovostní hlídky ve zbrojnici. Letošního roku se volby nekonaly, výbor i nadále pracuje ve stejném složení. V noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupila na území ČSSR vojska pěti států Varšavské smlouvy - Polska, NDR, Maďarska, Bulharska a SSSR. Představitelé našeho státu, kromě presidenta, byli odvezení neznámo kam. Lidé nechápali co se děje. První sovětské tanky projely Olbramovicemi až 22. srpna 1968. I v dalších dnech projížděla vojenská technika. Práce na polích ustaly, obnoveny asi po deseti dnech. Ostatní práce v zemědělství probíhaly normálně. Vyhrocená situace se zvolna uklidňovala, všechen náš lid skládal maturitu. Na kritické zhodnocení všech událostí musíme ještě počkat. Srdce bije ještě příliš prudce, čela jsou příliš žhavá a mysli příliš rozjitřené. Za těchto okolností nikdy není snadno soudit.

1969 - v tomto roce byla prováděna běžná práce sboru, poplachové cvičení a účast na okrskové soutěži požárních družstev v Boškovicích a okresní soutěži v Ratměřicích, kde muži získali 2. místo. V přeboru jednotlivce Sýkora František získal l. místo a postoupil do krajské soutěže v Kolíně. Preventivní prohlídky byly splněny v termínu. Mládež prováděla hlídkovou činnost kolem trati a účastnila se okresní soutěže v Jemništi. Chlapci získali l. místo a děvčata 2. Během roku složil funkci hospodáře Brchel Ferdinand a do této funkce doplněna Krausová Anna. Náborem nových členů měla MJ ČSPO 106 členů, z toho 75 mužů a 312 žen. Na schůzích prosazováno postavení nové požární zbrojnice, neboť stávající prostory nevyhovují potřebám uskladnění požární techniky, výzbroje a výstroje. Ve složení výboru nedošlo k zásadním změnám, neboť to nebylo nutné.

 1970 - činnost sboru byla zaměřena na plnění plánu hlavních úkolů. Z vlastních prostředků bylo zakoupeno 6 vycházkových stejnokrojů. Od ONV OIPO Benešov byla přidělená nová stříkačka PPS 12, kterou měl přidělenu do socialistické péče Macháček František, Semtín. Po zaběhnutí byla stříkačka PPS 8 předána požárnímu sboru Býkovice. V letních měsících došlo k požáru slámy u železniční trati, kde rychlým zásahem byly uchráněny velké národohospodářské hodnoty. Pro výstavbu požární zbrojnice byla zřízena komise ve složení: za požární sbor Mařík Jiří, Macháček Karel, za OSP Benešov Písařík Jan a za MNV Chudlářský Jaroslav, která předložila MNV návrh na stavbu a výběr pozemku. Pro příští rok pracuje výbor ve stejném složení, volby se nekonaly.

 1971 - k 75. výročí založení požárního sboru byla v Olbramovicích provedena okrsková soutěž požárních družstev, kde muži získali 2. místo, ženy se soutěže nezúčastnily.Na okresní soutěži mladých požárníků v Popovicích získali 2. místo. Zajištění hlídkové činnosti kolem železniční trati prováděli mladí požárníci, ale z důvodu velkého sucha a přes snahu vedoucích pracovníků JZD vzniklo 181 požárů, které likvidovali mladí požárníci v zárodku. Mimo těchto požárů prováděli požárníci likvidaci 23 požárů. Dále byly provedeny 4 výjezdy k požárům mimo okrsek. Sbor je vybaven 3 kusy kapesních radiostanic, které se plně uplatnily při hlídkové činnosti a rychlém přivolání pomoci.
Dále bylo provedeno telefonní spojení polními telefony. Vypracovány plány na výstavbu nové požární zbrojnice a předány na MNV Olbramovice k dalšímu projednání na ONV. Stavba byla předběžně zařazena do plánu na rok 1974 - 75. Ve složení výboru nedošlo k zásadním změnám. Při výroční členské schůzi předáno Karlovi Macháčkovi Čestné uznání ÚV ČSPO. Začátkem července 1971 zažili Olbramovice malou senzaci, přijeli filmaři. Hostinec U Zoulů se proměnil na hostinec U České koruny. Protože šlo o film z roku 1938 a děj se odehrával v pohraničí, viděli jsme před hostincem četníky i "henleinovce" v kloboucích se štětkou, v bílých punčochách, vysokých botách a v hubertusech. Požárníci dělali déšť. Filmovalo se však hlavně v noci. Za několik dní vše skončilo a život se vrátil do normálních kolejí.

1972 - v letošním roce se konala mezinárodní soutěž požárních jednotek v požárním sportu v Brně. Její význam je nejen odborný a propagační, nýbrž i mezinárodní a spočívá v tom, že se uskutečňuje poprvé na půdě socialistického státu. Požární sbor má V soutěži o nejlepší sbor v okrese se náš sbor umístil v 1. skupině na 3. místě. Za toto umístění předal OV ČSPO Benešov 1 tesilový stejnokroj a 2 bundokošile v hodnotě 1 300 Kčs. Při okrskové soutěži v Tožici nebylo naše družstvo hodnoceno pro technickou závadu na stříkačce. Preventivní prohlídky splněny na 100 %. Bylo provedeno 5 výjezdů k požárům lesního porostu a ke 2 požárům slámy kolem železniční trati a účast při likvidaci požáru skladu píce v Božkovicích. V soutěži o nejlepší sbor v okrese se náš sbor umístil v 1. skupině na 3. místě. Za toto umístění předal OV ČSPO Benešov 1 tesilový stejnokroj a 2 bundokošile v hodnotě 1 300 Kčs. Při okrskové soutěži v Tožici nebylo naše družstvo hodnoceno pro technickou závadu na stříkačce. Preventivní prohlídky splněny na 100 %. Bylo provedeno 5 výjezdů k požárům lesního porostu a ke 2 požárům slámy kolem železniční trati a účast při likvidaci požáru skladu píce v Božkovicích.

103 členů, z toho 73 mužů a 30 žen a 1 zájmový kroužek mladých požárníků.

Družstvo mladých požárníků získalo na okresním kole v Pravoníně 2. místo. Ke zkvalitnění práce v požární ochraně bylo provedeno školení členů a při zkouškách VP III. a II. stupně, prováděných zkušební komisí OV ČSPO, získali 2 členové odznak II. stupně a 12 členů odznak III. stupně. V červnu se 8 členů zúčastnilo oslav 100.výročí založení požárního sboru v Soběslavi. Na IV. sjezdu Svazu požární ochrany ČSSR, ve dnech 19. a 20. ledna, byl Mařík Jiří zvolen členem ÚV ČSPO a komise prevence tohoto orgánu. Volby do výboru ZO SPO nebyly konány. Na podzim roku 1972 začala konečná úprava rybníka mezi lihovarem a dvorem.
Veliký bagr přemísťoval tuny bahna a vytvářel nové břehy a hráz. Rybník se již koncem roku začal napouštět. Vyčištěním a úpravou vznikla potřebná zásoba vody pro požární účely.

 1973 - činnost požárního sboru byla zaměřena na plnění hlavních úkolů a v důsledku zvýšeného počtu požárů a škod bylo prováděno školení členstva a výcviku zásahových jednotek. V tomto roce OV ČSPO organizoval celostátní hru "Plamen 74". Vzhledem k náročnosti úkolů hry nebylo naše družstvo mladých požárníků přihlášeno a jejich činnost byla zaměřena na hlídkování kolem trati a na účast v tradiční okrskové soutěži, která se konala v Ouběnicích. Družstvo bylo složeno převážně z těch nejmenších a soutěžilo v kategorii starších. Vědomí, že budou někteří malí bojovat s velkými neubralo nic na chuti. Šlo se do boje s velkým elánem a obsadili čestné 5. místo. Žňové hlídky občanů a pohotovostní služby členů PS byly zrušeny. V období roku provedl sbor 7 výjezdů k požárům, dále bylo prováděno čerpání studní v obci a přečerpávání užitkové vody u bytovek JZD. V jarním období byly provedeny preventivní prohlídky a dokumentace předána na MNV. ZO SPO má lll členů, z toho 8O mužů a 31 žen. Ve složení výboru nedošlo k zásadním změnám. Za aktivní činnost a práci ve sboru uděleny medaile za věrnost: Františku Litošovi za 50 let, 4 mužům za 20 let a 15 ženám rovněž za 20 let. Členové sboru uzavřeli osobní závazky k vybudování nové zbrojnice pro rok 1974 - 1 219 brigádnických hodin a pro rok 1975 - 1 269 brigádnických hodin. V akci "Z" odpracováno 258 hodin. V důsledku nařízení výstavby nové mateřské školy nákladem 4,5 milionu na roky 1974 - 1975 byla stavba požární zbrojnice odsunuta o 2 roky. V soutěži o nejlepší základní organizaci v okrese jsme se umístili na čestném 3. místě.

 1974 - v tomto roce byly prováděny běžné práce, které zajišťovali členové ZO SPO, zejména účast na schůzích, na okrskové soutěži v Božkovicích, kde se družstvo mužů a mladých požárníků umístilo na 2. místě. Na okresní soutěži jednotlivců se s. Sýkora František umístil na 4. místě. Dále se členové ZO SPO zúčastňovali všech pravidelných okrskových aktivů, velitelských dnů, školení k zajištění prevence a represe, různých oslav, veřejných schůzí a všech akcí pořádaných v obci. Preventivní prohlídky byly splněny v termínu. Okresní soutěže MP se naše družstvo nezúčastnilo, neboť termín konání byl v srpnu, kdy někteří členové družstva byli mimo domov a proto nebylo možné postavit družstvo příslušné věkové kategorie. V září 1974 byl proveden zájezd na výstavu EX Plzeň za účasti 39 členů a v prosinci se někteří členové zúčastnili prohlídky požární techniky u Požárního útvaru Kavalier v Sázavě a současně byla provedena exkurze ve výrobním závodě Kavalier Sázava. Okrsek Olbramovice byl hodnocen na 1. místě v rámci okresu. Při výroční schůzi předán 3 členům sboru medaile Za věrnost za 30 let práce v požární ochraně.

 1975 - ZO SPO má celkem 120 členů, z toho 91 mužů a 29 žen. Dále pak jeden zájmový kroužek dětí. Schůzová činnost byla prováděna podle plánu. Zúčastňovali se i členové OV SPO. Na celostátním sjezdu byl Mařík Jiří zvolen do Federálního výboru SPO ČSSR, který se rovněž zúčastňoval všech schůzí pořádaných ZO SPO. Z finančních prostředků MNV byly zakoupeny pohonné hmoty a doplněna výstroj.V roce 1974 se naše ZO SPO přihlásila do soutěže o nejlepší požární sbor v okrese. V měsíci červnu letošního roku byla předsedou OV SPO Benešov provedena kontrola splnění jednotlivých kritérií soutěže a dne 21. července nám bylo oznámeno , že předsednictvo OV SPO v Benešově nám blahopřeje k získání 1. místa v okrese a zasílá poukázku v hodnotě 9 000 Kčs na zakoupení věcných prostředků požární ochrany. Při hodnocení soutěže o nejlepší základní organizaci v okrese dosáhl sbor ve své dlouholeté činnosti zatím největšího úspěchu. Zásluhou je dobrá práce všech funkcionářů a činných členů sboru, zvláště pak jednatele sboru Josefa Zoula.

Na okrskové soutěži v Křešicích se naše družstvo umístilo na 1. místě a družstvo žáků na 3. místě. Žáci se rovněž zúčastnili okresní soutěže ve Zdislavicích, kde se umístili na 5. místě. Dále se družstvo mužů zúčastnilo soutěže požárních družstev v Soběslavi o putovní pohár MěNV v Soběslavi a umístilo se na 11. místě. Zde je nutno podotknout, že soutěž byla prováděna podle upravených směrnic se zaměřením na "hurá systém", kde nezáleží co kdo dělá, ale co nejrychleji provést disciplínu. Na tento systém naše družstvo nebylo připraveno. Dále se naši členové zúčastnili všech okrskových aktivů, velitelských dnů, různých oslav, veřejných schůzích MNV, včetně všech akcí pořádaných v obci. Požární sbor zasahoval u 3 požárů, dále prováděl čerpání studní a zatopených sklepů.

Dne 30. srpna byl proveden zájezd autobusem na výstavu "Země živitelka" do Českých Budějovic za účasti 42 členů,kde se účastníci seznámili s moderní zemědělskou technikou a novými způsoby velkovýroby.Dále, spolu se závodní požární jednotkou STS Olbramovice, bylo uspořádáno jedno námětové cvičení. Za věrnost v ČSPO udělena jednateli sboru Josefu Zoulovi medaile za 40 let a dalším členům - 4 - za 20 let.

1976 - veškerá činnost ZO SPO byla zaměřena na zajišťování úkolů v požární ochraně a zajištění oslav 80. výročí Požárního sboru v Olbramovicích. Schůzová činnost byla prováděna podle plánu, zúčastňovali se i zástupci OV SPO Benešov Piskač Zdeněk a FV SPO ČSSR Mařík Jiří.

Okrsková soutěž byla uskutečněna v rámci oslav 80. výročí PS v Olbramovicích. Večer před soutěží byla slavnostní schůze, které se zúčastnili zástupci ZO SPO v okrsku a vyšších orgánů Svazu, zástupci ZO SPO Soběslav, kteří předali jako upomínku zarámovaný města Soběslavi , dále pak zástupci MNV a složek NF, jakož i místní občané a příslušníci požárního sboru. Pro naše nejmenší požárníky, ve spolupráci se Sdružením rodičů a přátel školy při ZDŠ Olbramovicích, byla zajištěna návštěva představení maďarského cirkusu "Hungária" v Praze. Na uspořádání této akce a další činnosti se nejvíce podíleli členové Zákora Jiří, Šupka Josef a Drábek Jiří.

K zajištění odborné přípravy členů ZO SPO bylo provedeno 10 přednášek se zaměřením na přípravu ke zkouškám Vzorný požárník III. a II. stupně, kdy 8 členů složilo úspěšně zkoušky VP III. stupně, 4 členové VP II. stupně a 2 členové Vzorný strojník. Požární sbor zasahoval u 6 požárů při účasti 53 členů. Dále bylo prováděno čerpání studní a sklepů v obci a u bytovek JZD přečerpávání užitkové vody. Preventivní prohlídky byly splněny v termínu. K zajištění akce "Ochrana úrody před požáry" byly v místním rozhlase vysílány relace a kolem železniční trati vedoucí pracovníci JZD zajišťovali řádné provedení ochranných pásů a přistavení fekálních vozů s vodou a potřebnými hasebními prostředky, které byly rozmístěny podle plánu žňových opatření.